Sochař Pavel Drda si začal skoro před dvaceti lety stavět svépomocí domek a ateliér s výstavní místností. Chtěl tak vyřešit neustálý problém s půjčováním ateliérů. I když pozemek měří 800 m², vypadá ještě větší díky promyšlenému rozčlenění. Tehdy to byla největší parcela ze všech na rovinaté pětihektarové louce, kde se začínaly stavět novostavby rodinných domů.
„Pokaždé, když došly peníze na materiál,“ vzpomíná majitel, „pustil jsem se do zahrady.“ Jako správný tvůrčí typ se stal jejím architektem. Klidovou zónu oddělil od cesty valem, do něhož zakomponoval, vlastně zakutal vinný sklípek. Další dominantou zahrady se stalo krbové sezení s lavicemi ze starých nepotřebných schodů ze zámku, kam kdysi vytvářel repliku zábradlí. Použil je i na schody vedoucí do domu a do sklepa. Krb stavěl vlastnoručně, z dřívějších zkušeností totiž věděl, jak na to.
V zahradě má jen pár ovocných stromků – sám si štěpuje odolnější odrůdy broskvoní, které musí vystát drsnější počasí, jež přitahují okolní kopce vysoké 500 až 600 metrů. Všudypřítomnou zeleň zdobí dominantní červený javor dlanitolistý, převislý červený buk, cypřišky nebo plazivé jalovce. „Tisy vypěstovala ze semínka máma, která bydlí hned vedle nás, jinak jsem rostliny nakupoval většinou v zahradnictví v Litomyšli,“ vzpomíná Pavel Drda.
