Projektování okrasných zahrad je staré jako zahrady samy. Již ve starověké civilizaci babylonské, egyptské, řecké a římské se zahrady zakládané ve městech nebo u honosných paláců a vil projektovaly v našem dnešním smyslu. Vyhotovil se plán v půdoryse a určitém měřítku, který pak sloužil jako podklad pro vlastní budování. Ani technika se příliš nelišila: na papyrus, kůži a později papír se malovalo a rýsovalo s pomocí pravítka a kružítka.
Projektování soukromých zahrad je velmi specifickým oborem, jenž nepodléhá přísným normám. Spíše než inženýrskému konstruktivismu se svým charakterem blíží umění. Podoba plánů je proto velmi volná a záleží spíše na dohodě investora s architektem, jakou formu nakonec bude projekt mít.
