Naše zahrada je dědictvím po předcích. V třicátých letech minulého století zde byl založen ovocný sad v tradiční skladbě čtvrtkmenů a polokmenů jabloní, slív, hrušní, višní, třešní, ořechů a švestek doplněných rybízy a angrešty. Okrasné rostliny byly vysazeny jen do úzkého pásu před dům, směrem do ulice.
Vpodvečer po sněhové bouři se zahrada proměnila v kouzelné tajuplné království. Čerstvá nadílka sněhu vyzdvihla krásu korun dřevin, křivolakých větví ovocných stromů i půvabný ornament suchých bylin. V naprostém tichu je slyšet jen občasné pípnutí sýkorky a rozčilené zachrčení sojky z blízkého lesa. pomalu padá soumrak a příroda vypráví ledovou pohádku…
