Regulační prvky pro fotovoltaické elektrárny – říkejme jim regulátory – se na trhu začaly objevovat poměrně nedávno, někdy kolem roku 2010, a to v souvislosti s potřebou majitelů malých střešních elektráren lépe a efektivněji využívat vyrobenou elektřinu. Hlavním impulzem pro to byla situace v sousedním Německu, kde v oblasti fotovoltaiky funguje tzv. podporovaná vlastní spotřeba. To znamená, že je pro samovýrobce proudu mnohem výhodnější, když větší procento vlastní výroby spotřebuje sám. A aby šel takový požadavek snadněji plnit, začaly se konstruovat regulátory pro zajištění efektivnější spotřeby vlastní elektřiny.
Chytré doplňky
Výrobci střídačů pak přišli s tzv. kartami, které se vkládaly do střídačů a které uměly zajistit například to, že pokud střídač začal vyrábět energii větší než 2 kWh po dobu delší než 10 minut, tato karta dokázala prostřednictvím relé a zásuvky spustit pračku nebo jiný spotřebič. To všechno ale zatím bylo takové „light“ řešení. Předpokládalo také, že si hospodyně musela pračku nebo myčku předem připravit a muselo samozřejmě jít o spotřebiče, které spouštění na dálku umožňovaly.
