Vegetační střechy mají zelenou

9. 9. 2014

11 min. čtení

Realizace takovéto střechy, potažmo střešní zahrady ovšem není vůbec snadná. Aby skutečně splňovala všechny nároky, svěřte ji raději odborníkům. Vegetační souvrství by totiž (kromě jiného) mělo přispívat, jakožto doplňková funkce, k tepelné stabilitě budovy a chránit nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Schopnosti se liší podle použitých materiálů a technologií. K dispozici jsou různě vylehčené zeminy, dále pak rozvlákněné horniny do formy minerálních hydrofilních izolací. Skladby vegetačních střech se v základu dělí na extenzivní a intenzivní.

Jednovrstvá extenzivní skladba pro sklon střechy minimálně 2°

1. Rostliny a krycí vrstva
Nízké nenáročné rostliny doplňujeme posypem kůry, zeminy a drobného kačírku. Střecha vypadá vizuálně lépe a přitížení stabilizuje vegetační panely. U větších střech se navrhují stabilizační prvky. Tloušťka krycí vrstvy je asi 20 mm, výška rostlin 20 až 200 mm.

2. Vegetační, drenážní a hydroakumulační vrstva
Panely slouží k přímému pěstování rostlin. V jednovrstvých systémech extenzivních střech je není nutné doplňovat drenážními fóliemi, mají 3x větší propustnost pro vodu, než požadují normy pro zelené střechy (FLL) a než mají nejlepší zeminy určené pro jednovrstvé systémy. Zároveň dokážou udržet zásobní vodu několikanásobně více než běžné nopové fólie výšky 20 mm. Jejich vláknitá struktura filtruje zbytkovou zeminu při počátečním zakořeňování. Tloušťka této vrstvy je 50 až 100 mm.

3. Separace
Separační vrstvu může tvořit nesmáčivá PES nebo PP geotextilie 65–125 g/m2. Neslouží jako ochrana proti prorůstání kořínků, měla by být vodopropustná. Vzhledem k tomu, že vláknitá struktura panelů má filtrační účinky, není použití této vrstvy vysloveně nutné, nicméně nesmáčivá fólie výrazně snižuje pronikání vody mezi spáry XPS.

4. Tepelné izolace
Tvoří ji voděodolný a pevný extrudovaný polystyren (XPS s pevnostní třídou 300 kPa, vyšší třídy se používají při extrémních zátěžích u střech s intenzivním ozeleněním, nebo při kombinaci s dalším provozem – terasy, parkoviště apod.). Extrudovaný polystyren slouží u extenzivních střech také jako základní protikořenová ochrana. Tloušťka je 100 mm a více.

5. Separace
Pokud je hydroizolace agresivní vůči extrudovanému polystyrenu (některé mPVC fólie), musí se oddělit pomocí separační fólie. U tenkých vrstev XPS nebo u intenzivního a polointenzivního ozelenění se místo separační fólie použije klasická protikořenová fólie, aby kořeny neporušily stávající hydroizolaci.

6. Původní hydroizolace
Je nutné zkontrolovat její kvalitu před pokládáním dalších vrstev!

7. Původní tepelná izolace
Většinou ji tvoří polystyrenové desky ve 2 vrstvách a spádový systém.

8. Původní nosná konstrukce
Je nutné ověřit, zda původní nosná konstrukce (stropů i stěn) zvládne přitížení od nové střešní vegetace. Systém s panely je ale výrazně lehčí než systémy se zeminou.

Výběr vhodného řešení

Než se pustíte do výběru vegetačního střešního systému a konkrétních rostlin, musíte si ujasnit, co je u vaší střechy možné a co nikoli. Nejdůležitějšími faktory jsou: sklon střechy, únosnost konstrukce a následná údržba. „Za ideální sklon pro vegetační střechy považuji 2° (plochá střecha dle ČSN 73 1901),“ říká inženýr Petr Vacek ze společnosti Isover. Co se týče únosnosti střešní konstrukce, je podle jeho slov přirozenější navrhovat vegetační střechu do novostavby, kde předem počítáme se zvýšeným zatížením, které do konstrukce přináší těžká vegetační vrstva. Toto přitížení může být u silné vrstvy zeminy s intenzivní zelení až 1 000 kg/m2. U takovýchto systémů se většinou doporučuje „vylehčování“ rozvlákněnou horninou ve formě vegetačních panelů.