Stejně tak je známá skutečnost, že naše smysly nejsou schopny rozpoznat, kdy koncentrace škodlivin ve vzduchu už překračuje únosné limity. A kdy se tedy prostředí stává lidskému zdraví nebezpečné. Je to paradox… Nejrůznější vyspělé technologie dnes dávají podněty k oklasifikování kdejaké nové stavby jako energeticky vysoce úsporné, mnohdy dokonce také k užití technického termínu inteligentní dům. Ovšem onu úspornost i inteligenci často provází mizerná kvalita vzduchu uvnitř! A vzduch je základní látkou, nezbytnou pro zdravý život. Pokles objemu větraného vzduchu v domech určených k bydlení, až někam na polovinu hodnot z dob ještě před několika desetiletími, je aktuálním celoevropským problémem!
Běžně dochází k tomu, že už po krátkém pobytu několika osob v místnosti, začíná dramaticky růst přítomnost oxidu uhličitého a povážlivě se zvyšuje také vlhkost vzduchu. Budovy bývají plné nezdravých látek, přes mnohdy až úpornou snahu o opak, se v nich hromadí nečistoty. A také obyvatelé k tomu přispívají. Dýcháním, pocením, kouřením. Přitom v interiérech budov trávíme v průměru až 90 procent svého času. A během jediného dne se každý člověk nutně nadechne asi 20 000krát!
