Obě varianty, tedy otevřený multifunkční prostor a oddělené samostatné místnosti, mají svá nesporná pro i proti. Samozřejmě záleží na momentálním stavu a vývoji rodiny a také na počtu, věku a snad i pohlaví či zdravotním stavu jejích členů. Přesto se nejspíš shodneme na tom, že v době silného individualismu a značného časového zaneprázdnění je společný obytný prostor jediným místem, kde se lze – byť někdy pouze při jídle – setkat s blízkými.
Výhody a nevýhody řešení
Bydlení v rodinném domě poskytuje vyšší uživatelský standard. Pokud jste si ovšem nepořídili čtyřpodlažní hrad s výměrou letištního terminálu, kde se s některými členy rodiny potkáte jen velmi sporadicky. Může pak být, že zavzpomínáte na domeček prarodičů, kde kuchyně se sporákem, kredencí, jídelním stolem, nezbytnou pohovkou a rozhlasem po drátě tradičně patřila k nejvyužívanějším částem obydlí. Vždyť právě zde, u rodinného stolu, ve všední den u pečlivě vydrhnuté desky (později na vikslajvantu), o svátcích na sněhobílém ubrusu, se odehrávalo vše podstatné a důležité. Včetně návštěv.
