Zařízení koupelny používáme denně po mnoho let, takže se předpokládá, že něco vydrží. A zátěž je to značná, ať už je to prudké střídání teplot, střídání sucha a vlhka nebo působení mnoha čisticích i jiných chemických přípravků. Těmto náročným požadavkům by mělo odpovídat koupelnové vybavení, jak kvalitou použitých materiálů, tak i pečlivostí jejich instalace. Pozor bychom měli hlavně dát na provedení detailů, které budou každodenně namáhány. Například panty u sprchového koutu z pokoveného plastu sice zpočátku vypadají dobře, ale neúprosný zub času poměrně brzy odhalí jejich „fórovost“. Totéž platí o tloušťce materiálu akrylátových van nebo o způsobu povrchového ošetření.
Materiály koupelnových van
Z hlediska materiálu pro výrobu van se nabízí rozdělení na standardní a nadstandardní. Začněme u těch nadstandardních: je to kámen, dřevo a měď. Zajímavé je, že jsou to zároveň materiály, které se používaly pro koupelové nádoby již v dávné minulosti. Ke standardním materiálům dnes hojně rozšířeným patří smaltovaná ocel (výjimečně litina) a akrylát.
