Malý byt v posledním patře činžovního domu ze začátku minulého století patří architektu Petru Jančálkovi. Aby garsoniéru pocitově zvětšil, rozhodl se vybourat veškeré příčky. Obytnou plochu představující 25 m2 tak otevřel a propojil. Takové řešení si vyžádalo originální pohled na umístění soukromé zóny do rámce celého bytu. Prosklená kabina propouštějící i vyzařující světlo na sebe v rámci celého interiéru paradoxně přitahuje pozornost.
Protože ta nejintimnější část bytu je zároveň nejnápadnější, nabízí se originální východisko – pojmout celý prostor jako jednu velkou, otevřenou a propojenou soukromou zónu. Trend vzájemného prorůstání koupelny a ložnice se jako první začal prosazovat v hotelích, teď už ale několik let útočí i na individuální interiéry, i když v našich domovech zatím působí poněkud extravagantně a jeho realizace musí vždycky korespondovat s životním stylem obyvatel.
