Autorka |
| Anna Dolejská je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spolupracuje s naší redakcí a zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na dotčené oblasti. |
Sama bych, po zkušenostech se stěhováním, volila snad nejraději stěhování na klíč. Jednoznačně i v tomto případě platí, že čas jsou peníze. Důležitost této životní situace podtrhuje zákonná povinnost zaměstnavatele uvolnit z práce zaměstnance, který se stěhuje. Uvedená povinnost vyplývá z § 199 zákoníku práce (zák. č. 262/2006), který se odkazuje na vládní nařízení č. 108/1994 Sb., obsahující výčet konkrétních případů, kdy má zaměstnanec nárok čerpat volno, které zároveň není dovolenou. Na stěhování dostane zaměstnanec volno pouze na nezbytně nutnou dobu – jeden den (stěhování v rámci jednoho města) až dva dny (stěhování mimo město). Volno spjaté se stěhováním vám však nikdo nezaplatí. Zákoník práce označuje tuto životní situaci jako překážku na straně zaměstnance.
Podmínkou k získání volna je stěhování vlastního zařízení. Na stěhování kamaráda spolu s jeho nábytkem se nárok na uvolnění samozřejmě nevztahuje. Pokud se budete stěhovat a bude to zaměstnavateli ku prospěchu (např. kvůli přeřazení na jiné pracoviště), náhrada mzdy za volno, které k tomu účelu dostanete, vám z tohoto důvodu pochopitelně náležet bude.
