Obálkou domu se rozumí úroveň izolace obvodových stěn, izolace podlah, střešních šikmin a úroveň izolace oken. Vše běželo v pochopitelné podobě: podobně jako když kupujete lednici, jste rychle věděli, že máte dům B – nízkoenergetický, nebo naopak G – naprosto neúsporný. Štítek nesl rychlou, relevantní informaci o tom, jaké náklady na topení bude váš dům mít. Mohli jste se tak vyvarovat toho koupit za drahé peníze dům se štítkem F, který vás na energiích sežere zaživa.
Pak přišla politika
Pak do dobře fungujících štítků přišla politika. Hlavním parametrem již nebyla schopnost domu bránit únikům tepla, ale to, jak provozem svého domu přispějete životnímu prostředí. Tedy hlavním parametrem štítku se stala veličina podíl obnovitelných zdrojů energie. Ze snadno pochopitelného štítku se rázem stal štítek, kterému naprostá většina laických klientů vůbec nerozumí. A ještě hůře, i špatně izolující dům mohl různými triky dostat nově skvělý štítek.
-62beece7179b3.jpg){kind=small}
