Dům se složitě prolamovanou střechou, obkladem z červených lícových cihel, rozsáhlým suterénem s technickými a relaxačními prostory, spoustou místností v podkroví, stometrovým obývacím pokojem a padesátimetrovou kuchyní s jídelnou nakonec sám o sobě ke štěstí rodiny nestačil.
„Člověk míní a život mění,“ konstatuje po letech náš tehdejší hostitel. „Když je vám 30, 35 let, plánujete rodinu, děti – a pak to všechno může dopadnout jinak. I já jsem byl v té době mladý úspěšný muž a tento dům byl ztělesněním mých snů, mého ega. Bylo to moje dílo, sám jsem si ho vymyslel, doslova vydupal ze země i přes složité geologické podmínky v místě stavby,“ vzpomíná.
