Venkovní, chcete-li zahradní soukromé plovárny dnes patří k běžnému standardu rodinné výstavby. Dávno přestaly být sezónní kratochvílí a lze si je prakticky užívat celoročně. Stačí k tomu relativně „málo“ – ohřev vody a střecha. Azur venkovních nádrží proto překlenuly pevné i mobilní konstrukce, jinde se bazény přitulily přímo k domu, či dokonce pronikly do interiéru. Z domácích koupališť se staly domovní oázy.
Cloumání statikou
Bazén by si nikdy neměl pořizovat člověk bez vřelého vztahu k vodě jako živlu. Celé stavební martyrium totiž není jen o barevných dlaždicích, protiproudech, chrličích, tryskách či umělém vlnobití. Bazén – zaměřme se na jeho složitější alternativu, tedy na interiérové řešení – je projekčně, konstrukčně, stavebně i provozně skutečně náročné dílo. V případě novostaveb se proto řeší v kontextu s celou stavbou, neboť výrazně ovlivňuje především její statiku. Projekčně je nutné řešit i složitý systém vytápění a ještě složitějšího odvětrání, tedy vzduchotechniku a mnoho dalších detailů.
