Hlavně už ne skladiště
Kdo kdy bydlel v bytě, natož v panelové „krabici“ minimalistických parametrů, ten určitě pamatuje slalom úzkými uličkami mezi nábytkem. Největšímu z malých pokojíků prakticky ve většině domácností vévodila obývací stěna, sahající od podlahy ke stropu a plnící funkci knihovničky, příborníku, prádelníku a galerie svatebních darů. S bídou se zde našlo místo ještě pro sedací soupravu, konferenční stolek a pár křesel.
V obývácích se přesto tu a tam přijímaly návštěvy, ale jinak se zde zcela běžně stolovalo, ba i nocovalo či dokonce marodilo, místnost sloužila jako kino, čítárna, studovna a pracovna, herna, tělocvična, dílna ručních prací, sušárna a žehlírna…, šatna i skladiště. Komu se pak poštěstilo vyměnit tenhle „standard“ za větší životní prostor, ten najednou obvykle začal řešit spoustu otázek. S vybavením, s denním a umělým osvětlením, s vytápěním, klimatizací a větráním, s rozvody a výstupy energetických a datových sítí atd. Pomoci může bytový architekt. K tomu je však vhodné přijít s nějakou představou.
