U rodinných domů se k produkci energie nejčastěji využívají fototermické a fotovoltaické kolektory umístěné na střeše či v blízkosti domu. Pokud jde o fasádu, řeč je hlavně o velkoplošných prosklených stěnách, zimních zahradách, tzv. Trombeho stěně atd. Solárně aktivní prvky však mohou tvořit přímo nedílnou součást fasádního pláště, respektive jeho konstrukce. Předpokladem úspěchu je samozřejmě využití maximálního množství ploch s jižní orientací a splnění některých dalších podmínek.
Z informací Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze vyplývá, že ročně na jižní fasádu dopadne asi o 30 % méně sluneční energie než na střechu s optimálním sklonem. Solární zařízení vestavěná do svislé obálky budovy proto vyžadují pečlivou projekční přípravu s ohledem na situaci, stavební perspektivu a dlouhodobější urbanistické záměry v okolí (vysoké budovy, blízko postavené budovy, vysoká zeleň či jiné konstrukce mohou vytvořit nežádoucí stín).
