tavební akustika obecně definuje dvě skupiny zdrojů hluku. První zahrnuje zdroje, vyzařující zvuk do vzduchu (osoby, zvířata, reprodukovaná hudba). Druhou skupinu tvoří zdroje zvuku v přímém kontaktu s konstrukcí (chůze – tzv. kročejový hluk, pád předmětů) a pak je tu ještě kombinace obojího – kde jde převážně o technická zařízení (strojovny, kotelny atd.). Největšími zdroji hluku v budovách bývají blízké rušné komunikace, letiště, průmyslové stavby. Uvnitř domů si ale člověk často vystačí sám.
Zásady zvukové izolace |
|
– zvuk se nesmí šířit vedlejšími přenosovými cestami (skrz prostupy rozvodů sítí, topení, podhledy, spáry), proto se prostupy utěsňují speciálními tmely a pružnými hmotami |
