Je vhodné připomenout, že volba správného ochranného nátěru musí vycházet ze stanovení jeho hlavního účelu. Tedy z určení, zda jde o trvalou nebo dočasnou protikorozní ochranu, o funkci dekorativní anebo kombinaci dekorativní funkce s trvalou protikorozní ochranou. Převážná část kovových výrobků je zhotovena z uhlíkových ocelí, podléhajících atmosférické korozi. Hlavní způsob ochrany je tedy založen právě na aplikaci ochranných povlaků: organických (nátěry), kovových (zinkové, hliníkové a slitinové) a kombinovaných (kovový povlak + nátěr). Štětec do ruky Nejběžnějším způsobem ochrany povrchů jsou nátěry. Nanášejí se převážně v tekutém stavu stříkáním nebo natíráním, přičemž tzv. nátěrové hmoty se třídí podle různých hledisek a vlastností, k nimž mimo jiné patří obsah pigmentů. Jde především o transparentní nátěrové hmoty (vrchní laky, impregnační laky a další) a pigmentové nátěrové hmoty (základní barvy, emaily atd.). Podle místa určení pak rozeznáváme nátěrové hmoty vnitřní, venkovní a speciální. Rez je vlastně reverze Úhlavním nepřítelem všeho kovového (vyjma hliníku, mědi, částečně i nerezu…) je rez. Při vystavení kovu vlivům přírodního nebo technologického prostředí dochází k jeho rozrušení a materiál přechází do formy sloučenin. Jinak řečeno, kov, který se pomocí energie vyrábí z rud, má přirozenou tendenci vrátit se zpětným chodem do svého původního stavu. Koroze je tedy v podstatě fyzikálněchemickou interakcí kovu a prostředí, vedoucí ke změnám vlastností a tedy i funkce materiálu. Rez má tendenci proniknout hluboko pod povrch materiálu a škodit v jeho útrobách. Nejefektivnějším způsobem odstranění rzi je tryskání vzduchovou pistolí, pracnější je její mechanické odstranění. Účinným lékem jsou i chemické prostředky, tzv. odrezovače. Jak na pozink a spol. Při ošetřování kovů, jako je zinek, měď nebo hliník (např. na střeše nebo okapovém systému), se můžete potýkat s malou přilnavostí nátěru. U pozinkovaného plechu je tudíž nejlepší nechat materiál asi rok přirozeně oxidovat a teprve poté jej natřít. Zoxidovaná vrstva se však musí obrousit až na „stříbrný“ plech. Pro nátěry nového, tedy čerstvého pozinku použijte některou ze speciálních vodou ředitelných hmot, použijete-li rozpouštědlovou barvu, musíte jako první vrstvu aplikovat reaktivní základ, nebo zvolit základní barvu určenou pro lehké kovy a pozinkovaný plech HET Soldecol atd. Hliník a měď se zpravidla nenatírají, a když už, tak jedině barvou určenou pro zinek. Opravné nátěry Zde je nejdůležitější pečlivá příprava podkladu. Obecně platí, že starý podklad – u alkydových nátěrů zvlášť – by se měl vždy přebrousit a zdrsnit. Nevykazuje-li podklad známky koroze, lze použít jak rozpouštědlové, tedy syntetické barvy – Dulux (lépe kryjí i mastnější povrchy), tak i vodou ředitelné – Eternal, Balakryl (rychleji zasychají a nezapáchají). Kutilové a „lakýrníci amatéři“ si oblíbili tzv. jednošichtovky – Fest-B, Primalex 2v1, Colormix (stejná barva slouží jako základ i jako vrchní, krycí vrstva), kvalitnějšího výsledku však docílíte aplikací základního nátěru a následně vrchní barvy. Odborníci se shodují, že k nejodolnějším venkovním nátěrům patří akrylované alkydy, nejlepší mechanické vlastnosti pak garantují nitrokombinační a rozpouštědlové (tedy i některé vodou ředitelné) hmoty. Platí pravidlo – čím více kvalitních nátěrů, tím delší životnost celku.
