V obecném povědomí platí, že za vše dobré (za hojnost sluníčka i denního světla při minimu tepelných ztrát, za dokonalou viditelnost apod.) může sklo. Vše oku lahodící a na omak příjemné (materiál, design, barevnost) pak dělá rám. Logicky tedy naopak za vše nepříjemné (zatékání, rosení skla, netěsnost, prach, průvan, hlučnost zvenku, složitá manipulace) mohou všechna ta táhla a „hejblata“, tedy kování.
Bez dokonale seřízeného kování nemůže sebekrásnější okno nikdy fungovat tak, jak má. Moderní obvodová kování výrobci koncipují a konstruují tak, aby člověk většinu nezbytných úkonů zvládal jednou rukou. Podle toho jsou také ke každému výrobku nastavena (předepsána) tzv. schémata s detailním výčtem všech částí kování a dokonce s určením míst montáže pomocí kovacích šablon.
