Obvodový plášť, tedy zejména vnější stěny, ale i základové konstrukce a střešní souvrství, tvoří hráz nepřízni počasí. Existuje několik systémů: jednoduchá stěna, zavěšená fasáda, tepelněizolační sendvičová konstrukce, stěna z lehkých stavebních prvků a pak také vnitřní či vnější izolace. Nejrozšířenějším způsobem je takzvané kontaktní zateplení, přičemž se tepelná izolace téměř výhradně umisťuje na vnější, tedy chladnější stranu stavební konstrukce.
| Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE. |
Základní dělení systémů
Podle způsobu provedení se vnější zateplovací systémy dělí na kontaktní a bezkontaktní (uvádí se rovněž nekontaktní, odvětrávané či provětrávané). V prvním případě izolace (zateplovací materiál) těsně přiléhá k exteriérové ploše obvodového zdiva, tedy je v přímém kontaktu s krycí vrstvou pláště budovy. Nespornou výhodou řešení je jednoduchost a „výkonnost“ zateplení. Má-li ovšem skutečně plnit svůj účel, v objektu určeném k zateplení musí být bezpodmínečně ukončeny všechny mokré stavební procesy (betonáž, omítání, zdění).
