Soňa Bartošová z Drásova na Tišnovsku začíná vyprávět celý příběh rekonstrukce od začátku: „V mlýně bydlím od narození. Prožila jsem tu dětství v podmínkách z dnešního pohledu velmi nekomfortních, běžných spíš v 19. století. Přesto, nebo možná právě proto, na mě atmosféra starého, tajemného a tehdy hodně zchátralého domu zapůsobila. Dětství prožité ve mlýně ovlivnilo moje další směřování a celý můj život,“ říká Soňa, dnes profesí architektka.
Mlýn, o němž vypráví, stával na svém místě již v 17. století. Jeho současná podoba je z roku 1856 a kromě terénní konfigurace a tělesa náhonu neponechal tehdejší stavitel Antonín Buchal z původní, patrně dřevěné, stavby nic. Buchal ve mlýně pár let hospodařil a v roce 1866 ho prodal rodině mlynáře Horáka, přímým předkům paní Bartošové.
