Po pravěkém lovci zůstaly stopy otisků rukou, jeho pravnuk po sobě zanechal skalní malby, moderní člověk dneška se prezentuje na sklech tramvají, kapotách aut a fasádách domů. Mnozí tento vandalismus dokonce označují za svobodu projevu, formu zviditelnění, ba přímo za umění. Dílem se zde podepisují lidská závist s bezohledností, lhostejnost a rádoby volnomyšlenkářství sprejerů a jiných vandalských matlalů. To ovšem přináší vrásky na čele památkářů, dopraváků a majitelů domů.
Termín graffiti se u nás rozšířil až po roce 1989. Do té doby se na zdech hlavně sdělovalo, kdo koho miluje, kdo je větší vůl, případně se procvičovala anatomie formou primitivní geometrie.

