Na naše horní končetiny při práci v dílně číhají mnohá úskalí; nejčastěji hrozí pořezání, pohmoždění, popálení či poleptání. Většině těchto drobných, ale nepříjemných pracovních poranění se přitom můžeme vyhnout použitím vhodných rukavic. Rukavice se ale mohou hodit i ze zcela opačných důvodů, například abychom ochránili povrch obrobku před znečištěním, zamaštěním či jinou kontaminací, např. při zpracování potravin.
Rukavice podle norem
Ochranné rukavice, podobně jako všechny pomůcky, které mají zabránit úrazům, podléhají přísným normám. Ochranné rukavice pro profesionální použití se rozdělují podle tří kategorií (I. až III.), přičemž do první kategorie spadají rukavice jednoduché konstrukce, které jsou určeny proti nízkým a rozpoznatelným rizikům. Třetí kategorie rukavic je nejpřísnější, protože se týká ochrany proti obtížně rozpoznatelným rizikům, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví nebo způsobit smrt. Do kategorie druhé pak norma šalamounsky zahrnuje rukavice, které „nevyhovují definici I. ani III. kategorie“. Pro použití v domácí dílně nebo na zahradě si tak vystačíme s rukavicemi kategorie I., vyjma některých speciálních činností, jako je např. svařování, pájení nebo práce s žíravinami či jinými agresivními chemikáliemi.
.jpg){kind=small}
