Jako médium pro ohřev vody lze s ohledem na nejdostupnější zdroje energií zvolit buďto tuhá paliva, elektřinu, plyn, tepelné čerpadlo nebo – což je v moderních domácnostech stále populárnější – solární energii. V případě nejrozšířenější varianty, tedy elektrického ohřevu, se nabízí dvě základní možnosti, a to v tlakovém zásobníku (bojler od 50 do 200 litrů), nebo pomocí průtokového ohřívače 6 až 18 kW.
Základní typy ohřívačů vody |
| Podle kapacity akumulační nádrže rozlišujeme malé a velké zásobníky, přičemž kapacita ohřívače pro běžnou domácnost se pohybuje v rozmezí 50–200 litrů (50 l/os./den). Podle uložení se rozlišují zásobníky závěsné – uložené nastojato, zásobníky ležaté a stojaté (stacionární) pro průmyslové využití. Ohřívače se liší také provedením, materiálem a technologií ohřevu. V kombinovaných ohřívačích zajišťuje ohřev vody elektrická spirála a teplá voda. Jako nepřímotopné zásobníky se označují akumulační nádrže, kde se voda ohřívá horkou vodou z plynového nebo elektrického kotle. Ze značek lze vzpomenout např. Ariston, Karma, Vaillant, Junkers a další. |
Podle čeho rozhodovat
Při ohřevu vody v elektrickém bojleru (akumulačním zásobníku) lze využít zvýhodněnou distribuční sazbu. Třetinu dne (celých 8 hodin) se bojler nahřívá přibližně jen za polovinu běžné ceny elektřiny, sníženou cenu elektřiny ale zároveň využíváte i u všech ostatních domácích spotřebičů (vaření, pračka, myčka, sušička atd.). Zvolení odpovídajícího objemu bojleru se pak odvíjí od počtu osob a spotřeby vody v celé domácnosti a také od místnosti, v níž je bojler umístěn. S tím totiž souvisí délka rozvodů – zdroj teplé vody by měl být vždy umístěn co nejblíže místu spotřeby. V dlouhých rozvodech dochází ke zbytečným tepelným ztrátám. Vhodným místem je například přímo koupelna. Za optimální teplotu vody odborníci považují 50 až 55 °C.
