Podlaha vždy bezprostředně navazuje na podkladový materiál, kterým může být v nejnižším patře podkladní betonová vrstva, nebo ve vyšších patrech stropní konstrukce. A právě zde se dostáváme ke střetu dvou rozdílných vlastností, které musí kvalitní podlaha splňovat: z hlediska zatížení stropní konstrukce by měla být podlaha co nejlehčí, jenže z důvodu akustické izolace zároveň co nejtěžší. Řešením je rozumný kompromis, který tyto protichůdné požadavky vybalancuje. Výsledkem by měla být pro statický systém únosná a z hlediska akustiky dostatečně mohutná podlaha.
Podlaha patří mezi stavební konstrukce, u kterých si všímáme většinou jejich vrchní části. V případě nekvalitního projektu či realizace o sobě ovšem dají vědět i „neviditelné“ vrstvy, které se pak stávají noční můrou obyvatel novostavby.

