Rekonstrukce statku aneb ze zámku do podzámčí

Pan Lavický koupil nemovitost od původního majitele, jehož rodině byl počátkem padesátých let statek zabaven a po revoluci v restitucích vrácen. Za éry JZD bylo zbouráno jedno křídlo domu, kde byl „vejminek“, ale také kamenná zeď kolem usedlosti, aby se kombajnérům pohodlně do statku vjíždělo, totéž potkalo i monumentální vstupní bránu. Na domě se výrazně podepsal i chov kachen ve velké místnosti v přízemí, takže se dům stal prakticky neobyvatelný.

Pan Milan Lavický je sice čistokrevný Pražák z paneláku, ale pochází ze zednické rodiny a sám zednické řemeslo učí na střední odborné škole. Mít takový dům byl jeho sen, ale když pak musel opustit pražský byt a ocitl se znenadání uprostřed probíhající dalekosáhlé rekonstrukce, idylka skončila a nastoupila tvrdá realita. Místo skel byly v oknech igelity a s přítelkyní bydleli jen v jedné místnosti. V kuchyni měli ráno „nádherných“ 7 °C.