Před patnácti lety by se zdálo, že budoucnost bude patřit spíš montovaným sendvičovým dřevostavbám z plochých zaizolovaných desek. Malebné podhorské roubenky z masivního dřeva, které nám tu zůstaly po předchozích generacích, se pro malá okna, tmavé místnosti a studené podlahy hodí spíše k romantickým víkendům než k trvalému bydlení, nemluvě o energetických ztrátách, které by provětraly rodinný rozpočet.
V 90. letech se k nám sice začaly dovážet modernější a komfortnější srubové domy kanadského typu, ty ale nezapadají do naší krajiny, a navíc si stylově nerozumí ani s běžnou tuzemskou zástavbou. Proto když se na našem trhu objevily masivní dřevostavby z Finska, srdce vyznavačů zdravého bydlení zaplesala, protože pomyslná laťka kvality v sortimentu dřevostaveb se zvedla o pěkných pár pater výš.
