O významu a kladných účincích saunování nemá smysl příliš polemizovat. Intenzivní pocení během procedury v ohřívárně má za následek odstraňování nečistot z kůže i mazových a potních žláz. Urychluje se tak celková látková výměna, čímž dochází ke zvyšování odolnosti organismu. Kromě fyzické rekonvalescence může sauna stejně tak dobře působit i na duševní obrodu. Tu ale každému uživateli necháme raději na vlastním posouzení. Podrobněji se naopak budeme zabývat tím, co k saunování v domácích podmínkách potřebujeme.
Sauna
Předně je třeba říci, že sauna není jen ta dřevěná kabinka, v které se potíme (nazývá se prohřívárnou). Saunou se nazývá celý soubor provozů, ať již v jedné, či více místnostech. Tvoří ji tedy prohřívárna, šatna, umývárna, ochlazovna (může být i venku) a odpočívárna. Prohřívárna, místnost, v které se prohříváme, je nicméně srdcem každého saunového provozu. Uspořádání i rozměry prohříváren jsou různé, v domácím prostředí lze ovšem očekávat skromnější velikost. Nejmenší sauna pro jednu osobu se podobá větší skříni, v které se dá pouze sedět. Je-li to alespoň trochu možné, doporučuje se mít jednu stěnu dlouhou tak, aby si podél ní člověk mohl lehnout, tedy cca ke dvěma metrům. Je to důležité kvůli rovnoměrnosti prohřívání, protože v prohřívárně je v každé výšce trochu jiná teplota.
