Rozhodujícím kritériem pro zařazení domu do kategorie energeticky pasivní je měrná potřeba energie, standardně se uvádí počet kilowatthodin na metr čtvereční a rok. U pasivních domů se užívá jednotná maximální hodnota 15 kWh/m2 za rok, i když se ví, že tato hodnota by se u stejného domu lišila v oblastech s odlišnými teplotními podmínkami. Přesto se v návrzích počítá s uvedenou konstantní hodnotou (na severu se prostě důkladněji izoluje proti chladu, na jihu pak izolace stejných parametrů chrání před přehříváním). Optimálním výběrem materiálů a volbou konstrukce lze významně (a na dlouhou dobu) ovlivnit nejen energetickou bilanci, ale také kvalitu vnitřního prostředí.
