Střecha je architektonickým i konstrukčním prvkem, který výrazně ovlivňuje celkový vzhled budovy. Sjednotit její tvar s půdorysem objektu a s použitými materiály tak, aby střešní plášť plnil svoji základní funkci, a přitom ještě ladil nejen s fasádou, ale i s okolním prostředím, to je poměrně nesnadný úkol a snad i výzva pro každého projektanta. Zvláštní kategorii v tomto stavebním segmentu tvoří ploché (nikoli rovné) střechy.
Střecha naplacato
Hned v úvodu je třeba říci, že plochá střecha dokáže to, co šikmá nemá šanci nabídnout. Může totiž rozšířit obytnou plochu rodinného domu o další prostor velikosti podlaží. Z funkčního hlediska se ploché střechy dělí na pochůzné (umožňující dlouhodobější pohyb osob po jejich povrchu) a nepochůzné, kde se pohyb omezuje výhradně na údržbu, pravidelné kontroly a nezbytné opravy. První řešení skýtá prostor k trvalé instalaci nejrůznějších technických zařízení budov, střechy se dají zároveň využít k relaxaci, ke sportovnímu vyžití a k dalším činnostem. Takové koncepci musí logicky odpovídat i konstrukce střešního pláště.
