Do roku 1989 byl pro klempířské konstrukce k dispozici v podstatě jen pozinkovaný plech. V úvahu přicházela i měď, ta však byla a je velmi drahá, navíc se stala terčem zlodějů barevných kovů. Pozinkovaný plech má také nejmenší teplotní roztažnost, takže riziko, že se na slunci klempířská konstrukce vyboulí, je zde menší než u ostatních kovových materiálů. Velkou slabinou je ale korozní odolnost. Vrstva zinku sama totiž nezajistí dlouhodobou ochranu plechu proti korozi.
Problémy s údržbou
Aby klempířské konstrukce z pozinkovaného plechu vydržely déle, musí se opatřit ochrannými nátěry, a ty je třeba pravidelně obnovovat. Jenže, natřete okenní parapet na všech plochách, které mohou podléhat korozi, když je zabudovaný do stavby, nebo obnovte nátěr podokapního žlabu pod přesahem taškové krytiny nebo ze strany římsy! Aby se vám to podařilo, musíte uvolnit příponky na hácích, žlab vyjmout, očistit a natřít. Bez lešení? To bude hodně nepříjemná a nebezpečná práce. Navíc při uvolňování příponek často dojde k popraskání jejich zinkového povlaku.
