Zdravé a pohodlné bydlení vyžaduje tepelnou pohodu a čistý, dýchatelný vzduch. Tyto dvě oblasti však velmi často stojí proti sobě – podle principu buď, anebo. Chceme-li čistý vzduch, musíme větrat, větráme-li, vyháníme spolu se zplodinami z interiéru také cenné teplo. Měřením bylo zjištěno, že větrání se na tepelných ztrátách domu podílí až 50 %! Podíváme-li se zblízka na složení vzduchu v domácnosti, nalezneme kromě vydýchaného vzduchu znečištěného prachem, kuchyňskými zplodinami z vaření nebo výpary z nábytku a čisticích prostředků také velké množství stále dražšího tepla. Z toho logicky plyne otázka, zda je moudré toto teplo zbůhdarma vyhánět nevyužité z domu.
Ohřev ve výměníku
Recyklaci tepla řeší poměrně jednoduchý princip, pro který se vžil pojem rekuperace tepla, což znamená zpětné získávání tepla ze znečištěného vzduchu. Rekuperace ovšem předpokládá řízené větrání interiéru, což ale v dnešních novostavbách či rekonstruovaných domech už naštěstí není žádná vzácnost. V principu jde o rozšíření funkce vzduchotechnických zařízení o možnost efektivně nakládat s teplem s pomocí rekuperačních jednotek. Činnost těchto jednotek pak spočívá v odvádění ohřátého, ale znečištěného vzduchu do výměníku, kde své teplo předává čerstvému a čistému vzduchu, a to bez vzájemného mísení.
