Fasádní obklady se prakticky aplikují dvojím způsobem – kontaktně nebo jako součást konstrukce odvětrávaných, tedy zavěšených fasád. Na výběr jsou dřevo, lomový a umělý kámen, beton, pálená keramika, kompozitní materiály, ale i kov (plech), plast a sklo. Všechny mají své přednosti i nedostatky, ovšem výběr by neměl podléhat pouze vkusu. Důležitým ukazatelem jsou v případě kontaktního obkladu stav a složení stávajícího zdiva, u odvětrané fasády pak hraje roli i hmotnost (určuje únosnost konstrukce) a další parametry.
Větrané fasády
Oproti klasickým obkladům zůstává u provětrávané fasády mezi vnějším pláštěm (obkladem) a primární konstrukcí vzduchová mezera, která umožňuje volné proudění vzduchu. Její šířka se u běžného obkladu rodinného domu zpravidla pohybuje od 4 do 8 centimetrů. K nesporným výhodám řešení patří kromě výše uvedeného také stálý odvod vlhkosti a zamezení kondenzace vodních par v obvodovém plášti. Konstrukce se dokáže vyrovnat s tepelnou roztažností i určitými nerovnostmi povrchu zdiva. Předností je i rychlá montáž suchou cestou, systém působí jako ochrana proti erozním účinkům a konečně je zde i estetický vzhled fasády. Jedinou nevýhodou je snad jen poněkud vyšší cena.
