Navíc ideálních parcel ubývá, dnes se spíše staví na pozemcích majících nějaká specifika, takže jde často o postupy, které jsou v jistém směru limitované. O pravidelném pozemku, který vlastně představuje jakýsi ideál, jsme zde už psali, takže se v tomto případě zastavíme u parcely se silnou převahou délky nad šířkou, tedy parcely úzké.
Sedm metrů minus
Pokud je pozemek příliš úzký, musí stavebník počítat i s nepříliš širokou stavbou. Takto lapidárně lze vyložit fakt, že na každém stavebním pozemku musejí být dodržené takzvané odstupové vzdálenosti dané příslušnou vyhláškou. Ta jasně stanoví rozmezí mezi stavbami a definuje vzdálenosti od hranic pozemku. I když praktické naplněné tohoto předpisu bývá v praxi nejednou poznamenané výjimkami, počítejme pro jednoduchost výkladu s tím, že je třeba zachovat vždy celkový sedmimetrový odstup od sousedních domů. Tedy umístit stavbu nejméně 3,5 metru od hranice parcely, tedy od jejího plotu.
