Výrobci kotlů a kamen už před lety vyvinuli technologie, které emisní a další striktní požadavky na ochranu životního prostředí dokážou přinejmenším respektovat. Přesto se u nás ještě v mnoha domech krmí pevnými palivy stařičké a nenasytné kotle, jen uhlí tu více a tu méně nahradilo třeba topné dříví. Ukazuje se totiž, že největší překážkou (samozřejmě kromě financí) není ani tak technická modernizace topného zařízení, jako spíše změna myšlení a zažitých stereotypů.
Náklady na vytápění při spotřebě tepla 65 GJ/18 kWh |
(Kč/rok) |
| hnědé uhlí | 12 436 |
| koks | 24 704 |
| dřevo | 11 244 |
| dřevěné brikety | 19 749 |
| pelety | 17 720 |
| štěpka | 12 960 |
| rostlinné pelety | 12 600 |
Vzrostlé alternativy
Praxe jednoznačně potvrzuje, že vytápění dřevem (dřevěnými a jinými rostlinnými produkty) představuje optimální variantu pro objekty s tepelnými ztrátami do 16 kW. Samotné vytápění kusovým dřevem se pak hodí hlavně pro rodinné domy s výkony 5 až 15 kW (roční náklady do zhruba 25 tisíc Kč), vyšší výkon už ze dřevníku ujídá přespříliš. Pro představu: z 1 kg dřeva lze získat asi 4 kW výkonu, což v domě s vypočítanou tepelnou ztrátou 25 kW představuje asi 5 až 6 kg dřeva/ 1 hodinu). Vynásobíte-li ovšem toto množství počtem „topných“ hodin za den, za týden a měsíc, čeká majitele i docela slušný tělocvik. Globální otázka současnosti (a budoucnosti) tedy zní – čím vůbec topit a když, jak ekologicky a zejména ekonomicky?
