Věřte nevěřte, s praktickým využíváním plynu začali už zhruba před třemi tisíci lety Číňané, kteří plyn čerpali z hlubokých vrtů a bambusovým potrubím ho rozváděli do příbytků. Tam s ním topili a svítili, v solivarech pak ohřívali mořskou vodu, z níž získávali potřebnou sůl.
Využívání zemního plynu má tradici i u nás. Zpočátku sloužil hlavně k osvětlování (odtud svítiplyn), později i k přípravě stravy, k ohřevu vody, k vytápění a k dalším účelům. A pokud chce člověk využívat plyn i nadále, měl by znát jeho klady i zápory.
Plyn jako ekologický zdroj
V porovnání s pevným nebo kapalným palivem má plyn při spalování nejnižší emise škodlivých oxidů uhlíku, dusíku, síry a nakonec i prachu. Proto o něm hovoříme jako o nejekologičtějším zdroji tradičním tepelné energie. K nejznámějším značkám spotřebičů, v nichž se plyn spaluje pro účely vytápění a ohřevu užitkové vody, se řadí Buderus, Junkers, Viessmann, Vaillant, Karma či Baxi a výrobků na trhu přibývá.
