Tzv. francouzská okna se v architektuře začala objevovat v 17. století, užívali si je obyvatelé šlechtických sídel. Klasické dvoukřídlové okno se protáhlo až k zemi, aby umožnilo výstup na terasu či do zahrady. Bylo děleno mřížkami a opatřeno okenicemi. Dnes tímto termínem označujeme také prosklené balkonové dveře a posuvné prosklené plochy, sloužící této funkci.
Sklo v pevném rámu
Francouzské okno lze pořídit v dřevěném, plastovém či hliníkovém (kovovém) provedení, případně v kombinaci materiálů (dřevohliník, dřevoplast). Moderní výrobky zasklené izolačními dvoj- či trojskly bez problémů zastanou svoji roli v nízkoenergetických a pasivních budovách. Pro jednotlivé typy oken jsou stanoveny přesné rozměrové limity, ovlivněné právě materiálem, konstrukcí rámů a výztuh, hmotností skla i okenního křídla, poměrem stran, způsobem otevírání a dalšími kritérii.
