„Vidět Císařskou zahradu v Tokiu, když rozkvetou azalky, je zážitek, který se nedá zapomenout,“ vypráví náš hostitel Jan Svoboda a ukazuje unikátní fotografie ze svých cest. Sedíme ve stylovém altánku střeženém dvěma kamennými Buddhy u očistné studánky tsukubai, popíjíme čaj a majitel zahrady začíná své vyprávění. Přitom bedlivě sleduje práci bonsaisty Luboše Šebka z Městce Králové, který se stará o jeho bonsaje.
V Čechách japonské zahrady nehledejte
Přestože je tato zahrada velmi často prezentována jako japonská, majitel je poněkud zdrženlivější. Hovoří pouze o asijském vlivu. Najdeme tady sice celou řadu vzácných dřevin a originálních atributů, které se objevují v tradičních čínských a japonských zahradách, ale přece jen jsme v jiném časovém pásmu. A to i přesto, že se v okolí řeky Ohře jehličnanům a bonsajím velmi dobře daří. Půda je tady odpradávna písčitá – suchá, propustná, živná, zásaditá a často i vápenatá. Podle vyprávění současného majitele byl na tomto místě typický neudržovaný venkovský domek s neudržovanou ovocnou zahradou a zarostlým polem s křovinami.
