Podle různých autorů rod zahrnuje 250 až 500 druhů, a to jak vytrvalé druhy, mnohdy keřovité a na bázi dřevnatějící, tak i letničky nebo dvouletky. Říká se jim ospalé krásky. Hlavním centrem jejich přirozeného výskytu je téměř celá Severní Amerika, hojné jsou ale i v Asii a v Evropě. Nejhezčí asijské druhy pocházejí převážně z vysokých hor. Rozdělit astry alespoň zhruba je velice těžké. Většinou se udává, že euroasijské druhy kvetou zjara a na počátku léta a mívají jednotlivé, dlouze stopkaté úbory. Oproti tomu americké druhy vykvétají na podzim větším množstvím drobných úborů v bohatě větvených květenstvích. Samozřejmě, že toto pravidlo má spoustu výjimek a je pouze orientační.
Hvězdnice alpská
Tato jarní hvězdnice (Aster alpinus) je horský vytrvalý druh, často se pěstuje na skalkách. Roste například v Belianských Tatrách, vzácně i v České republice ve Středohoří nebo na vrchu Klíč. Dorůstá výšky jen asi 15 až 20 centimetrů. Kvete většinou v květnu a počátkem června, jazykovité květy jsou modrofialové, terč jasně žlutý. V přírodě roste na vápencových skalách, vyhovuje jí přídavek vápníku v půdě. V kultuře se pěstují i formy růžovo- a bělokvěté, či plnokvěté kultivary.
