Bohatá sklizeň je nejlepší vysvědčení. Co udělat na zahradě během léta?

Všechna ta piplačka a tanečky s motykou se nám vrátí v podobě křupavých okurek, rajčat a paprik jako stvořených do osvěžujícího letního salátu. Takový letní piknik je báječná věc, ale jinak pro zahradu prázdniny moc neplatí. Naopak, v pařáku se s konví naběháme daleko víc než v aprílovém počasí a po vydatných lijácích zase vyrážíme na lov slimáků. Poděkujeme tedy zahradě za pěknou postavu do plavek a tu pravou pohodu si vychutnáme až večer pod pergolou se sklenkou vychlazené sangrie.

Zelenina a bylinky

• Rostliny bohatě kvetou a plodí – a to je pořádná dřina. Odměníme je proto porcí organického hnojiva a jako dezert jim do zálivky přidáme probiotika. Podpoříme tak růst kořenového systému, vstřebávání živin i schopnost rostlin bránit se škůdcům a patogenům.
• Pojďte si pro nás! V červenci dozrávají letní saláty, okurky, mrkve, petržel, cibuloviny, červená řepa a zelí. Během obou prázdninových měsíců nás zahrada potěší záplavou rajčat, fazolí, dýní, melounů, cuket či patisonů. Začínáme sklízet také papriky, kukuřici, květák nebo mangold. Cukety a patisony je lepší utrhnout, když jsou malé. Cukety jsou chutnější a obsahují méně semen, patisony mají zase tenčí slupku.
• Se sklizní okurek zbytečně neotálíme. Zralejší už nebudou, spíš si na nich pochutná plíseň. Když se nemáme do sklízení, rostlina může odvrhnout nové, zatím ještě malé plody. Čím rychleji trháme, tím rychleji nasadí další okurky.
• Pokud jsme to neudělali už v červnu, bude v červenci nejvyšší čas vykopat rané brambory. Tu nejlepší dobu ke sklizni poznáme podle zažloutlé bramborové nati.
• Poslední výzva pro pasažéry mířící v červenci na zeleninový záhon: Nepropásněte výsadbu čínského zelí, endivie, letního květáku a raných kedluben. Letos naposledy!
• V červenci také ještě stihneme vysít letní hlávkový salát, kadeřávek, keříčkové fazole, hrášek, ředkev nebo vodnici. V srpnu už se musíme trochu krotit. Na záhonek může kerblík, japonská ředkev a mangold.
• Vyvazujeme rajčata a pečlivě zaléváme. V srpnu seřízneme vrcholky rostlin, aby jim zbylo dost energie na dozrání plodů.

• Na vydatnou zálivku si v červenci kromě rajčat potrpí kořenová zelenina, okurky a papriky. Cibuloviny naopak nepřeléváme.
• Co nás může nepěkně potrápit zvlášť v deštivém létě, je potvora plíseň. Nejlepší zbraní je prevence – zaléváme jen ke kořínkům, ne na list. Pravidelně posilujeme imunitu rostlin víčkem probiotik pro rostliny v zálivce. Plíseň si vybírá vždy slabší a nemocné, u nás nebude mít šanci!
• Bylinky v sobě mají díky slunečním paprskům vysoký obsah aromatických látek. Nejvíc budou vonět utržené ráno nebo během dopoledne.
• Dýně a tykve rostou jako z vody. Pro zdravou úrodu budoucí halloweenské šklebouny podložíme fólií, cihlou, kamenem či třeba kusem dřeva, aby nehnily od země.
• Jakmile na česneku začnou žloutnout listy, nastává čas sklizně. Česnek svážeme do věnců a necháme ho pomalu prosychat 2 až 3 týdny. Podle staré tradice tyto věnce chrání stavení před upíry a zlými duchy. Podle současných výzkumů zase skvěle odpuzují komáry. Jedno je jisté, díky česneku nám už nikdo krev sát nebude!
• Sklizenou cibuli naopak necháme proschnout na sluníčku přímo na záhoně.
• Prázdné záhonky připravíme pro podzimní výsevy tak, že je osejeme zeleným hnojením. Jde o meziplodiny, které díky speciálním bakteriím žijícím na jejich kořenech zvyšují v půdě obsah dusíku. Tyto zázračné schopnosti má hrášek nebo třeba hořčice. Vysít můžeme i pohanku, ta sice půdu dusíkem obohatit neumí, zato ji rychle pokryje, čímž ji chrání před větrnou a vodní erozí.