Mátou léčili a kořenili již staří Římané. Z té doby se o ní zachovala zmínka i v řadě receptů středomořské kuchyně. Nechyběla ani ve staročeských domácnostech, kde se používala jako lék, čaj i aromatické koření.
Není máta jako máta
Máta patří do čeledi hluchavkové (Lamiaceae), podobně jako bazalka, dobromysl nebo rozmarýna. Asi 12 až 15 druhů máty roste v subtropickém a mírném podnebném pásmu Evropy, Asie, Severní Ameriky, v severní, východní a jižní Africe, v severozápadní Austrálii a na Novém Zélandu. Na první pohled malý rod má však velké množství variet a forem, jednotlivé druhy mají velké areály a jsou dosti proměnlivé, proto není nic jednoduchého se v mátách vyznat. Navíc existují různí kříženci, a to jak přírodní, tak i uměle vytvoření. Vyšlechtěna byla i řada kultivarů vhodných k použití kuchyňskému i lékařskému, některé se pěstují i jako okrasné rostliny.
