Dvouleté květiny mají oproti letničkám jednu velkou výhodu – mnohé z nich rozkvétají v době, kdy letničky teprve vyséváme nebo začínáme otužovat, aby naše chladné noci vůbec přežily. Některé mají vývoj kratší než jeden rok, ale svým životním cyklem do dvou roků skutečně zasahují. Počítáme k nim tedy i rostliny, které vyséváme v létě, vysazujeme na podzim a na jaře se těšíme jejich květy. Zvlášť vynikají macešky – rozkvétají nejčasněji, při mírné zimě i v únoru.
Známé i méně známé
Dvouletkami nebo krátkověkými trvalkami jsou i důvěrné známé divizny a náprstníky. Mají společnou majestátní výšku a léčivé účinky. Tady je ovšem potřeba dát velký pozor: zatímco diviznu sbírá a suší kdejaká bylinkářka, náprstník je jedovatý. V zahradě mu to může slušet náramně, ale pokud máte malé děti, raději s výsevem počkejte, až vyrostou. Obě rostliny mají rády hodně slunce, divizna je spíše suchomilnější, náprstníkům vyhovuje půda mírně vlhká, ne však těžká nebo mokrá. Jako dvouletka se pěstuje i sedmikráska. Můžete namítnout, že jde o trvalku, potvrzuje to i latinské jméno Bellis perennis (perennis = vytrvalý). Nejlépe však kvete první jaro po červencovém výsevu, v dalších letech pěstování se její kvality ztrácejí. Stejné pravidlo platí i pro pomněnku.
