Zabrousíme-li do historie, zjistíme, že begonie byly pojmenovány v 17. století na počest Michaela Begona, který byl guvernérem St. Dominga. Bylo objeveno a popsáno na tisíc druhů tohoto rodu. Většina z nich pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky, Asie a Afriky. Jsou mezi nimi několikametroví obři, ale i trpaslíci, kteří se vejdou do dětské dlaně. Některé jsou v kultuře téměř nezničitelné, jiné nelze bez skleníku vůbec pěstovat. Zahradníci vyšlechtili kolem šesti set kultivarů a pěstuje se na dvě stě botanických druhů.
Begonie neboli kysaly patří k tradičním hrnkovým rostlinám. Pěstovaly je již naše prababičky a ze svého nevšedního, místy až tajemně dekorativního půvabu neztratily nic ani dnes. Naopak: přibylo nových kultivarů. Begonie se pěstují v interiérech jako pokojové rostliny s dekorativními listy a méně atraktivními květy (tzv. listové begonie), ale také jako truhlíkové – balkonové či okenní rostliny s velkými nápadně vybarvenými květy. V této skupině se dnes pěstují také begonie převislé, podobně jako převislé petúnie, pelargonie a další balkonovky.
Galerie
