Japonské zahrady mají původ v Číně a během dlouhých staletí procházely velkými změnami. Jejich tvorba se v obou zemích stala uměleckým směrem úzce propojeným s taoismem a buddhismem. Japonci je dále přizpůsobují vlastnímu cítění krásy a prožitku. Nekonečnou inspirací je jim příroda, rozmanité scenérie, rozsáhlé krajinné útvary.
Vstup do světa krásy a harmonie
„Při výsadbě rostlin není důležitá pestrost a hýřivost květů, ale elegance stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů, nutné je počítat s proměnlivostí scenérie během roku,“ připomíná náš průvodce japonskou zahradou v Praze-Tróji. V této zahradě je výrazným barevným prvkem pouze červenolistý japonský javor, na jaře rozkvetlé sakury, v květnu kvetoucí bochníkovitě sestříhané keře stálezelených azalek a občas nějaký kosatec. Zahrada, jejímiž základními prvky jsou kámen, voda a rostliny, se skládá ze dvou částí a představuje krajinu s horami, stromy s potůčky a jezírky. Dominantou je zde jezírko s ostrůvkem ve tvaru želvy, symbolu dlouhého života.
