Všeobecně platí, že peckoviny a skořápkoviny řežeme v době, kdy již nehrozí žádné mrazy, nejlépe od května do konce září – tedy v době, kdy se na řezných plochách ještě tvoří hojivé pletivo (kalus). Jádroviny, zejména jabloně a hrušně, nejsou na dobu řezu tolik náročné, přesto je lépe počkat s hlavním řezem až po skončení mrazů, zpravidla v březnu nebo v dubnu. První plodiny, které lze řezat bez následků již v únoru, jsou bobuloviny – rybíz, angrešt, maliník, kanadské borůvky – a také vinná réva. Zimní řez lze uskutečnit i v lednu u starších stromů a vysokokmenů.
Vcelku odolné jádroviny
Na našich zahradách jsou zpravidla nejvíce zastoupeny jádroviny (jabloně a hrušně). Důležité je podle inženýra Jana Zimy znát jednotlivé odrůdy a přihlédnout k jejich vlastnostem, k předpokládané květní násadě, k podnoži i stáří stromu. Řez rozdělujeme podle věku stromu na výchovný (od vysazení po dobu začátku plodnosti), udržovací (v době plné plodnosti), případně zmlazovací (u stromů přestárlých, které již nejsou v kondici a které vyžadují zmlazení). Zaměříme se podrobněji na řez udržovací, který je na našich zahradách nejběžnější.
-62beece7179b3.jpg){kind=small}
