Z Mexika do Německa
Prvními Evropany, kteří se s jiřinkami setkali, byli krvaví dobyvatelé Mexika, kteří však neměli oči pro květiny, ale jen pro zlato. Aztékové jiřinky nazývali „acocotli“ a pěstovali je jako okrasné, léčivé, jedlé i k náboženským obřadům, duté dřevnaté stonky jednoho druhu využívali dokonce jako malá potrubí. Již tenkrát patrně zkoušeli jiřinky křížit a šlechtit, což později značně mátlo evropské botaniky, kteří leckdy nerozeznávali původní druhy od aztéckých kultivarů.
Pro vědu jiřinky objevil v Mexiku roku 1784 ředitel tamní botanické zahrady V. Cervantes. Rod však popsal botanik A. J. Cavanilles v Madridu roku 1791 a pojmenoval ho na počest švédského kolegy A. Dahla – Dahlia. První druh byl nazván D. pinnata a rozkvetl v madridské botanické zahradě. Je známo, že měl poloplné květy a patrně to nebyl botanický druh, ale přírodní hybrid druhů D. pinnata a D. coccinea. Evropské šlechtění začalo poté, co bylo roku 1802 odesláno několik rostlin do Paříže a o dva roky později do Německa. Zde dostaly jiné jméno (protože rod Dahlia již existoval), německý profesor Willdenow je popsal jako rod Georgina a o několik let později je další botanik K. Sprengel překřtil na Georgia. Ačkoliv později byla obě jména prohlášena za neplatná, dodnes působí zmatek v literatuře.
