Zřetelné vyznačení soukromého teritoria si lidé odjakživa vysvětlovali po svém. Legislativa sice stanovila určitá kritéria, trvala na dodržování uliční linie, někde dokonce předepisovala i vhodný materiál, ale zbytek nechala na majiteli domu. Podle starého občanského zákoníku měl každý vlastník pozemku za povinnost oplotit jeho pravou stranu. V roce 1951 však byla zásada „pravé ruky“ zrušena. Platí, že vlastníkem plotu je vždy ten, kdo ho postavil.
Oplocení rodinného domu plní několik funkcí. Vymezuje hranice pozemku, chrání před zvědavými zraky kolemjdoucích a sousedů, působí jako architektonický prvek.

