Štěrkové záhony se u nás začaly rozvíjet počátkem 21. století. Hlavním důvodem byla snaha o vytvoření spolehlivě rostoucího společenstva vytrvalých bylin, které snese suchá, osluněná stanoviště v extrémních podmínkách města. Dnes už známe i směsi do polostínu a stínu, stejně tak i do vlhčích půd.
Co tyto záhony ovšem spojuje, je jednoduchá údržba, přírodní, až skoro divoký charakter, atraktivita během celého roku. Jednotlivé rostliny zde nejsou pouze nositeli barevného květu, ale přinášejí oživení svými plody, stonky, barvou listů a v neposlední řadě i texturou a strukturou. Jejich kombinace jsou voleny tak, aby přinášely potěšení během celého roku – brzy z jara záhon vykvete cibulovinami, během roku je vystřídají květy trvalek a v zimě pak díky námraze vynikne jejich struktura. Z toho vyplývá, že od tohoto typu záhonu nelze očekávat stejný výrazový efekt jako od letničkového ornamentálního záhonu. Stejně tak nemají letničky celoroční efekt.
