Slavnostní i každodenní atmosféře patří pití kvalitních čajů. Může se stát dokonce i domácím rituálem. Inspirací nám mohou být staré čínské legendy. Jedna z nich praví, že jednoho večera roku 2737 před naším letopočtem seděl císař Šen-nung u ohniště a převařoval si vodu na pití. Do ohně přikládal čerstvé větvičky stromů, které rostly kolem, a jejich ožehlé listy se vznášely v horkém vzduchu a zvolna klesaly. Napadaly i do vařící se vody. Císař je nejprve chtěl vylovit, ale když ucítil vůni, která z kotle vycházela, ochutnal. Podivil se osvěžující chuti, kterou způsobilo několik zelených lístků plovoucích v nápoji.
Opojení čajem
Stará čínská legenda líčí císaře jako skutečnou historickou osobnost, ovšem dosti přikrášlenou během věků. Faktem je, že pití čaje bylo nejdříve výsadou císaře a čínské šlechty a teprve v desátém století se stal každodenním nápojem i venkovanům. Zásluhu na tom nepochybně mají i tehdejší špatné hygienické podmínky, které nutily obyvatelstvo pít převařenou vodu – a čajové lístky znamenaly značné zpříjemnění denního nápoje.
