Do větru
Některé rostliny s opylením nečekají na včely a využívají větru – říká se jim větrosnubné. Mezi první patří v lednu kvetoucí líska obecná, v únoru líska turecká a bříza bělokorá. Mnohdy si ani nevšimnete, že kvetou, a dozvíte se to až z televizní předpovědi počasí pro alergiky. Pyl těchto dřevin je totiž silně alergenní. Aby se mohly pylové částice šířit vzduchem, jsou tak drobné a lehké, že je vdechujeme.Nákup sazenic
V žádném případě teď nekupujte prostokořenné ani balové kvetoucí sazenice – ty se u časně kvetoucích druhů mohou sázet jen na podzim, protože v předjaří už v keřích proudí míza a kořeny přijímají vodu a živiny. Proto teď nakupujte jen rostliny v kontejnerech, ale i tak dbejte na správné provedení výsadby. V době květu jsou totiž keře velmi citlivé na nedostatek vody a mechanické poškození kořenů, k němuž může při vyrývání dojít. Velkým nebezpečím pro kořeny je mráz. Když si teď přivezete keř ze zahradnictví, raději kontejner zakryjte, aby v noci nepromrzl. Pokud si nechcete pořídit jen krátkodobou dekoraci do předjarního květináče, nekupujte ani sebehezčí keře u stánku: přes den stojí v chladu na chodníku a v noci jsou přeneseny do vyhřáté prodejny. Teplotní šok rostliny může nenávratně poškodit.A jdeme sázet
Rostlině vykopejte jámu odpovídající velikosti kontejneru – nejlépe o 1/3 větší. Na dno nasypte kuželovitou hromádku kvalitního kompostu, kolem stačí propustná chudší zem. Povrchová vrstva by měla být opět tvořena kompostem, protože z ní čerpají kořeny nejvíce živin. Během obsypávání půdu průběžně utužujte a pak sazenici vydatně zalijte.Pokud jste sázeli vzrostlejší keře, je nutné je zajistit proti vyvrácení větrem, který by mohl zpřetrhat jemné kořenové vlášení. Do dna jámy nebo opodál zakopejte šikmo ošetřený frézovaný kůl a keř k němu šetrně uvažte za nejsilnější větev (nebo jejich svazek). Jde to poměrně těžko, navíc je třeba dávat pozor, aby se větve o kůl nikde nedřely. Kůl odstraňte 2 až 3 roky po výsadbě; občas zkontrolujte, zda je úvazek pevný a zároveň neškrtí.
Péče je zárukou úspěchu
První tři roky po výsadbě jsou pro rostlinu rozhodující – přizpůsobuje se novému prostředí. V prvním roce takzvaně „sedí“ – moc nepřirůstá, kořenový systém je nedostatečný a růst brzdí nerovnováha mezi podzemní a nadzemní částí: proto hned první rok po odkvětu keře důkladně prořežte. Kromě toho, že vyrovnáte poměr kořenů a větví, odstraníte i odkvetlé části a keř neztratí sílu tvorbou plodů.
Nejméně jednou za čtrnáct dnů keře důkladně zalijte, abyste provlhčili celý půdní profil a kořeny dobře rostly. Samozřejmostí je dostatek vody v období letních veder – a to platí i v dalším roce, kdy už kořeny vrůstají do rostlého terénu a lépe čerpají vodu i živiny. Důležitá je i zálivka před zimou, která dřevinám zaručí dobré přezimování. Pozorně se dívejte, zda vaše krasavce nenapadají choroby a škůdci, a provádějte potřebnou ochranu.
| Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku. |
Kam se který hodí
Brzy zjara se na zahradě pohybujete ještě poměrně málo. Keře, jejichž květy oživují zahradu právě v tomto období, proto sázejte tak, abyste si je vůbec užili: buď je umístěte ke vstupní brance či dveřím domu, anebo je vysaďte tak, abyste je viděli z míst v domě, kde se zdržujete nejvíc – do výhledu z jídelny, obývacího pokoje, pracovny.Jarní keře vhodně doplní čemeřice (Helleborus), talovíny (Eranthis) a všemožné cibuloviny. Svou roli sehraje také kůra dřevin, která se teď výrazně barví, a zajímavé listové pupeny, jež se brzy předvedou v celé kráse.
