Autoři zahrady o ní hovoří jako o „zahradě na způsob čínské“. Nepátrají po důvodech, proč je oslovil právě tento styl, prostě se jim líbí. Takzvané čínské zahrady se u nás vyskytují stále častěji, a stejně jako vaří v čínských restauracích čeští kuchaři, objevují se i „osvícení“ čeští zahradní architekti. Majitelé však nežádali žádný ateliér o projekt, nevyužili ani služeb zahradníků. Vše si zařídili sami. Drobné chyby lze omluvit danými možnostmi a přirozeným nadšením pro věc. To, co nebylo rozhodně porušeno a co k čínské zahradě neodmyslitelně patří, je niterný vztah k danému místu a „improvizace“ na základě vlastních zkušeností a prožitků.
Niterný vztah
Právě citlivé hledání a využívání existujících scén v okolní přírodě, které se nám líbí nebo k nimž máme nějaký hlubší vztah, je hlavním principem tvorby čínských zahrad. Tento princip často uniká „profesionálům“, kteří stavějí kdekoli a pro kohokoli třeba právě proto, že jeho soused má čínskou zahradu a je to „in“.
